Jak snášíte nouzový stav? Vyčerpává Vás ta „nekonečná“ nezměna? Nevidíte světlo na konci tunelu? Nebo se naopak usmíváte tím víc, čím jste si vědomější, že s každým dnem se přece musí o den blížit konec toho všeho šílenství?

Jak být právě teď optimistou? zní většina dotazů v FC Klubu.

Dovolte, abych začal malým příběhem, který jsem slyšel už jako kluk.

Co je dobré, a co špatné?

Byl jeden rolník, který se na stará kolena zmohl na koně. Když si ho koupil, sousedé mu blahopřáli. On jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Jak rolník stárnul, jeho ruce ztrácely cit. Jednou špatně uzavřel ohradu a kůň utekl. Sousedé přiběhli: „To je neštěstí!“ On pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Nazítří se kůň vrátil. A přivedl s sebou sedm hříbat. Sousedé přispěchali opět s gratulací. Ale starý rolník opět jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Jeho dvacetiletý syn se snažil osedlat jedno z divokých hříbat. Koník ho shodil a chlapec si polámal snad všechny kosti. „To je ale neštěstí!“ bědovali sousedé. Ale starý pán znovu jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Vypukla válka. Všichni mladí měli narukovat. Když přišli vojenští verbíři do rolníkova domu, aby odvedli jeho syna, a spatřili jeho polámané kosti, na vojnu ho nevzali. „To je ale štěstím,“ volali sousedé. Jenže starý moudrý muž opět jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Mám pokračovat?

Všechno je jako mince. Má to dvě strany, rub i líc. Optimismus není vlastnost, ale volba, kterou můžeme učinit v každém okamžiku. Optimismus není idealismus, abychom předstírali, že mince má jen dobrou stranu. Optimismus je schopnost v těžkých chvílích si připomenout, že všechno má také dobrou stranu. A volba optimisty znamená rozhodnutí tu světlou stranu hledat.

Jen ten, kdo hledá, může najít. Zatímco kdo nehledá, nenajde. Hledat se vyplatí. Když ne pro nic jiného, tak pro své vlastní zdraví. Optimisté lépe zvládají stres i nemoci, déle žijí, a navíc se v těch delších životech cítí šťastnější a úspěšnější. Ne proto, že by se jim dělo více krásného, ale oni si to krásné víc uvědomují.

Chcete také? Chcete začít dnes?

Pokud máte k ruce Speciál pro rok 2020, můžete pracovat i s ním. Pokud ho ještě nemáte, získat ho můžete ZDE>>>. Základních pilířů optimismu je sedm. Popíšu je alespoň stručně:

1. V každé těžkosti vidět klad

„Duhy vznikají z bouřek. Potřebují jen úzký paprsek slunce.“ Erich Maria Remarque

Za první světové války práskl ruční granát. V zákopu právě byli dva muži. Oběma výbuch utrhl končetinu. Zatímco jeden se v polní nemocnici týral, že přišel o ruku a již nikdy ji nezíská zpět, druhý byl vděčný za to, že přežil a stále má jednu nohu, se kterou se může naučit žít. První se utrápil k smrti, druhý o tom napsal knihu. Stal se velkým spisovatelem.

Optimista neignoruje problém, který vznikl nebo trvá. Ale uvědomuje si, že má dost vnitřních schopností nebo sil, aby se nevzdal naděje a věřil v obrat, v lepší stranu mince. Optimismus je základem sebevědomí a sebedůvěry, tolik důležité pro výdrž a dosažení pozitivních změn v životě. (Pro rozvíjení optimismu v člověku je určeno i toto vydání koučovacího magazínu Jak zvedat sebevědomí, jehož zasílání získáte automaticky spolu s programem FC Premium).

2. Očekávat nejen vzestupy, ale i pády, a naopak nejen pády, ale i vzestupy

„Buď připraven na nejhorší, ale mysli na nejlepší. To první vytváří pokoru, to druhé trpělivost. Dohromady se tomu říká optimismus.“ František Drtikol

Optimista nemusí mít objektivně lepší dny než pesimista. Mohou zažívat i úplně stejné věci, ale přesto mají subjektivně odlišné pocity. Ty vytváří jejich odlišný přístup, úhel pohledu.

Oba mají pravdu. Pesimista nelže, když říká: Tato mince má špatnou stranu. Nedodává však, že má i dobrou.

Moje základní kniha o sebelásce 100 nejkratších cest k Tobě, bestseller roku 2017 (více o něm najdete ZDE>>>), vysvětluje, jak důležité je pro vesmír, přírodu i člověka střídání cyklů. Proč změna je život. Proč v pravidelném rytmu dýchá moře (příliv a odliv), svět (den a noc), zeleň (vadnutí, kvetení) – CO vlastně vytváří život.

Pesimista ví, že po dni přijde noc. Ano, je to realista. Ale stejně tak i optimista, který ví, že noc není navždy, že zase vyjde slunce. Každá situace se změní. Musí. To je život.

František Drtikol, český klasik fotografie aktu, jednou nádherně řekl: „Optimismus je vlastně smíření se se životem z té lepší stránky.“

3. Infikovat se od jiných

„Všichni bychom byli optimisté, kdybychom více mysleli na to, jak svůj život naplnit, a ne jenom prodloužit.“ Miroslav Horníček

Nemyslím infikovat se virem. Myslím infikovat se správným prostředím.

Z mých knih víte o psychologickém průzkumu, podle kterého je člověk průměrem přibližně pěti osob, s nimiž tráví nejvíce času. V prostředí humoru a usměvavých přátel mnohem lépe chápe, že optimismus je zvyk, naučený či převzatý. Pokud jiní mohou udělat něco pozitivního pro nás, můžeme i my udělat něco pozitivního pro ně. Pro to se pojednou rozlila taková vlna solidarity po celé zemi. Protože jedna jediná svíčka má moc zapálit tisíce druhých, aniž by tím poklesla intenzita jejího plamene.

4. Infikovat sám sebe

„Optimista dokáže cestovat ODNIKUD na NIČEM ke ŠTĚSTÍ.“ Mark Twain

Ve svém nedávném článku Na co myslíš, to se uskutečňuje aneb Jak funguje vizualizace jsem popisoval, proč se stane průšvih, jestliže ho očekáváme. Proč to není smůla ani jasnovidectví. Jakou roli v tom hraje naše vlastní myšlení, soustředění, zaměření.

Vytvářet svůj osud můžeme do značné míry ve zlém i dobrém. Není to náhoda, že úsměv v nás spustí biochemické reakce, které uvolní ty hormony, jež nás zalijí spokojeností, a že se aktivuje právě ta část mozku, která je pružná a kreativní.

Někdy stačí začít tím úsměvem, který projasní slzy. Nadějí, která zahubí zmar. Láskou, která nahradí mrzutost, hněv nebo nenávist.

I když si myslíme opak, vždy máme na výběr. A i když nemůžeme ovlivnit všechny okolnosti a události, svůj postoj vždycky. Jak uvedl Platon: „Co se stalo, často neovlivníme. Náš pohled na to ale ano.“

5. Dělat na tom, co můžeme ovlivnit

„Nestojím o pesimismus. Krade mi čas. Každou vteřinu mohu naplnit buď strachem, nebo nadějí. Ale nikdy ne obojím.“ Ernest Hemingway

Optimismus i pesimismus vycházejí z toho, co je, a konstruují budoucnost. Hemingway napsal: „Pesimismus je nepraktický. Nutí nás lpět na neúspěších, k nimž jsme ještě nedokráčeli, a snižovat úspěchy, kterých jsme již dosáhli. Proto v nás probouzí nerozhodnost, která vede k tomu, že od úspěchů dokráčíme k neúspěchům.“

Mnoho lidí nevěří v lepší budoucnost vinou špatného pohledu na přítomnost nebo minulost.

Soustřeďme se na to, co je v našich silách ovlivnit, potažmo zvětšujme tyto síly. Ovlivníme toho pak mnohem víc. Naopak, budeme-li se soustředit na to, co v našich silách není, naše síly se vinou strachu a pocitů bezmoci postupně vytratí, protože nepoužité začíná zakrňovat.

Nedopusťme to (více v programu FC Premium, ve kterém automaticky získáte magazín Jak postavit most přes minulost zdarma a následně další návazná vydání včetně Jak zvedat sebevědomí).

6. Počítat své úspěchy

„S každým zaměřením na neúspěch ztrácíš odvahu pro další pokus o úspěch. A naopak, s každým zaměřením na úspěch získáváš odvahu znovu uspět.“ Elon Musk

Miroslav Horníček jednou řekl: „Pesimista je slepý na jedno oko.“ Optimista používá obě. Samozřejmě vidí, že se v našem životě děje mnoho špatného, ale také je schopen nadhledu, aby ocenil to dobré – to, co ze současného negativního výhledu zdánlivě vidět není. Optimista je schopen vyčistit si vlastní mysl od skepse a zlepšit své naladění prostě způsobem svého myšlení.

Pesimista vidí v životním pádu negaci. Optimista si ale uvědomuje, že člověk, který po pádu vstane, je silnější než člověk, který nikdy nepadl. Proto vidí v problému příležitost.

7. Zaměřit se na příležitost

„Pesimista vidí v každé příležitost těžkost, optimista v každé těžkosti příležitost.“ Winston Churchill

Když člověk onemocní, dostává příležitost začít pečovat o zdraví a víc si ho vážit.

Když člověk přijde o někoho, kdo ho miloval, dostává příležitost hledat nové takové lidi a víc oceňovat každý okamžik s nimi.

Když je člověk opuštěn někým, kdo ho nikdy nemiloval a koho sám miloval, dostává příležitost potkat opačného člověka, který ho milovat bude. Jestliže dokážeme milovat lidi, kteří nám lásku nevracejí, představme si, o kolik šťastnější budeme s člověkem, který nám lásku vrátí.

Každá mince má zkrátka dvě strany. A optimismus znamená uvědomovat si obě, protože změna je život. Chceme-li však změnu vidět kolem sebe, musí začít nejprve v nás.

© Petr Casanova