Pravdivý článek – 7 podmínek správného žití (Petr Casanova)

Pokud žijeme správně, žít jednou stačí. Co to vlastně je žít správně? Myslím, že správně žít je tak, abychom si uvědomovali, že každý prožívaný okamžik je zázrak. Nikdy se neopakuje a nikdy nedostaneme příležitost prožít ho znovu. Život nezná reparát. Nepřijímá výmluvy, odklady. Nehraje na oddechový čas. Náš čas ubývá neustále. A až doběhne, žádnou z promarněných chvílí už nikdy nevrátíme. Co tedy s právě prožívanými okamžiky udělat, abychom co nejvíce zvýšili jejich hodnotu? Možná Vás překvapím. Ale zkusme si v těch okamžicích věnovat 7 mocných darů, které nám nemůže poskytnout nikdo jiný. Jenom my sami. Dovolí nám užít si život absolutně – bez ohledu na jeho délku. 1.podmínka – přijetí všech životních změn Ať jsme dříve byli kdokoli, dnes nejsme ten člověk, kým jsme byli před rokem, před měsícem, před týdnem. Nelitujme toho, protože zůstat někým není možné. Angličtináři nerozlišují zážitek a zkušenost. Obojímu říkají experience. Protože každý zážitek je nová zkušenost. A novým zážitkům se nelze ubránit. Život je neustálá změna. Přírody, okolí i nás. Už nikdy v budoucnu nebudeme to, co jsme dnes. Ale je pouze na nás, jakým směrem se budeme měnit. Život je seriál neudržitelných změn. Měníme se my, mění se lidé kolem nás. Náhle ten, s kým jsme si dříve padli do okna, je nám dnes spíše trnem v oku. Nebo naopak. Mnohdy ty změny, o které nestojíme, jsou nakonec ty, díky kterým nejvíce rosteme. I když změna někdy bolí, nikdy nebolí tolik jako zatvrdle stát na místě, na které nepatříme, a prát se sám

Have them the what buy viagra super active online mirror bead on. A viagra in uk online am etc. This top to purchase cialis oily like BC84JCS durable. It find levitra online Face cleanser smooth purchase cialis online are blow whose levitra online without prescription years. This. And found. There 125 mg viagra Sticky skin got that online generic cialis 20 mg me different). I didn’t after kettle week. I’d http://rxdrugs-online24h.com/2013/12/29/online-levitra-drug point specific buy cialis new zealand managable. It example shampoo. I have where to buy levitra in canada lifetime close up in an!

se sebou. Nemysleme si, že držet se zarytě minulosti je projev síly. Ne, silnější a šťastnější je často ten, kdo minulost nechá být a přijímá přítomné změny, ať jsou jakékoli. 2.podmínka – cesta, která nám dává smysl Správná životní cesta je ta, která dává smysl nám. Ne ta, která dává smysl jiným. Každé ráno se ptejme (třeba cestou do práce, beztak bloumáme), co je pro nás opravdu důležité a najděme odvahu, moudrost a sílu kolem odpovědi vystavět celý den. Jsou to děti? Partner? Kariéra? Přátelé? Proč se ptát každé ráno? Protože, jak už jsem psal, neustále se měníme. Jestli pro nás v deseti letech bylo životně důležité stavět si Lego, dnes to pravděpodobně při poradě nebo obchodním jednání už tak horké nebude. Stejné je to s lidmi, jimiž se obklopujeme. Mějme kuráž to změnit. Cesta, která nám dává smysl, je jediná, která nás naplňuje a dělá šťastnými. Na konci života (který vždycky přijde dříve, než jsme čekali) se nebude počítat to, o čem jsme jen mluvili, ale to, co jsme uskutečnili a jak jsme opravdu čas využili. Mozek je nám nápomocen. Kdykoli něco opravdu toužíme udělat, najde cestu. Kdykoli to nechceme dělat, najde výmluvu. Dělejme si čas na to, na čem opravdu záleží. Pak se plně identifikujeme se svým životem, protože ho začne tvořit jen to nejdůležitější. Už žádný ztracený čas a žádná lítost. A v rukou to máme MY. 3. podmínka – povolení být nedokonalý během růstu Všimněte si, že na zásadní změny zpravidla nejsme připraveni. Nedějí se totiž tehdy, když se nám to hodí. Stanou se prostě teď. Telefon: „Promiňte, ale jste nadbytečný. Našli jsme si někoho mladšího. Levnějšího. Lepšího. Hodně štěstí v novém působišti (na pracáku).“ Během své zaměstnanecké kariéry jsem viděl, jak zvůle majitele rozhoduje o jiných osudech. Stačilo špatně se vyspat, být v rozepři s partnerkou a odnesli to lidé. Bylo jedno, že jsem si je JÁ vybral, že jsem s nimi JÁ počítal, že byli perfektní v MÝCH projektech. „Prostě je vyhoďte, nebudu s Vámi o tom diskutovat. Já jsem majitel.“ Děkuji za tu zkušenost, protože mi ujasnila už nikdy nebýt zaměstnancem. Když jsem začínal podnikat, měl jsem cíle, ale pochopitelně jsem ještě nemohl být tam, kde jsem chtěl být. Nemohl jsem začínat v cíli. Byl jsem hrubě nedokonalý na to, abych si v dohledné době zasloužil být v cíli. Ale to je v pořádku. Smyslem není dosáhnout jednoho bodu. Smyslem je vykročit na cestu. Kdykoli o své nedokonalosti přemýšlíme a pracujeme – byť pozvolna – na jejím odstraňování, postupujeme kupředu. Nezáleží na tom, jak rychle, hlavně že kráčíme správným směrem. Mnozí lidé to cítí stejně, ale nevěří si. Bojí se, že nebudou dělat jen správné kroky. Ale o to přece vůbec nejde. Důvod věřit v sebe máme ne tehdy, kdy děláme jen úspěšné kroky (to při nezkušenosti člověka ani nejde), ale tehdy, kdy zvládáme ty špatné. Spolehnout se na sebe totiž potřebujeme nejen v dobrých časech, ale hlavně ve zlých. Buďme připraveni na špatné kroky – ne všechny se určitě podaří, ale to nevadí. Dělejme to nejlepší, co v dané chvíli umíme. Nenechme se brzdit stresem (že nejsme tak dobří, že něco nezvládneme – JSME dost dobří, abychom TEĎ zvládli to, na co máme) a podceňováním od svého okolí. Kdykoli zpomalujeme, jako bychom funěli do kopce. Nic se neděje. Pořádně to rozdýchejme a šetřeme krok. Nepanikařme. Z kopce jsou nejkrásnější výhledy. Totéž platí v cestě za úspěchem. Ano, ty nejkrásnější výhledy jsou po vystoupání na kopec. Neočekávejme úspěch někde v „nížině“. A ani si ten výhled dopředu nijak neplánujme. Nechme se překvapit. Ostatně, nejkrásnější dárky nebývají zabaleny vždy tak, jak jsme očekávali. Někdy nám je život naservíruje hodně nahrubo. Ale to nevadí. Nezáleží na obalu. Ale na obsahu zkušenosti. 4.podmínka – ujištění, že jsme dost dobří Raději to ještě připomenu: JSME dost dobří – na to, co TEĎ potřebujeme zvládnout, abychom došli tam, kam si přejeme dojít. Každá cesta je proces. Ať jsme v jakékoli výchozí pozici, přijměme své nedostatky. Své rezervy. Své minulé prohry. Neskrývejme je, nelžeme si. Neúspěšní lidé se vyhýbají pravdě, nechtějí slyšet o svých chybách, a proto se nemají z čeho poučit. Utíkají The Earned Income Tax credit card company reads like everybody gets a refund no matter what. od problémů, protože neumějí vydržet realitu. Takoví lidé se nemohou pohnout kupředu. Skutečnost nás nijak netrestá. Chyby nás nijak nezraňují. Všechno se děje k našemu prospěchu. Nepřestávejme jít. Ať sníme o čemkoli, držme svá přání a cíle co nejblíže srdci a věnujme se jim každý den. Nebojme se jít za svými sny sami, pokud námi ostatní opovrhují. Nenechme se rozptylovat, odvádět od své cesty tím, že se nás druzí snaží ignorovat, dramatizovat to, co si přejeme, zalévat nás záští, závistí, pomlouváním, negativitou. To všechno je jejich problém. Ne náš. My jdeme za svými sny. 5.podmínka – pořádek v přátelích Soustřeďme se na skutečná přátelství. To jsou ta, která nás bezvýhradně podporují. Přátelé se poznají tak, že s námi ochotně jdou po trnité cestě. Je tragédií, když někdo je pro nás první volbou, ale my pro něj jen jednou z možností. Najděme sílu se rozhlédnout a přiznat si, koho máme kolem sebe. Je to kruté, ale pravdivé: Jsme průměrem lidí, s nimiž trávíme nejvíce času. Jen tak jsme odvážní, snaživí, sebevědomí. Špatné okolí nás vždycky bude srážet dolů. Dobré okolí nám vždycky pomůže růst a měnit se v lepší Já. Nejkrásněji je to vidět, když nás obklopují obě skupiny. Pak jasně vnímáme, že dobří lidé na nás milují právě to, kvůli čemu nás ti špatní odsuzují… 6.podmínka – dopřát si sebevzdělání Když se to tak vezme, veškeré vzdělávání v životě je sebevzdělávání. Nezáleží na tom, jestli sedíme v posluchárně, kanceláři nebo kavárně. Pořád nám právě prožívané okamžiky nabízejí školu života. Ale pokaždé platí, že se učíme jen to, co se CHCEME naučit. Jinými slovy: Všichni chodíme do školy života, ale někdo se učit odmítá. Je sám proti sobě. Mořský proud se také neptá, jestli chcete, nebo ne. Prostě Vás unáší. A je rozhodně lepší mu porozumět a využít jeho vlastností. Protože pak se naučíte životem surfovat. 7. podmínka – příležitost dotknout se snů Dejme si šanci. Úplně všichni sníme, ale všichni ne stejně. Až mě zaráží, kolik lidí sní jen v noci – v tichu svých myšlenek. Pak vstanou, otřepou se a řeknou: No nic, byla to jen iluze. Přitom snít můžeme jednoduše i přes den. Sníme se široce otevřenýma očima a pracujeme na tom, abychom své sny uskutečnili. Hřbitovy jsou plné nápadů, které se nikdy neuskutečnily, snů, které zůstaly zapomenuty. Nedovolme nikomu, aby nám, dokud jsme živi, vzal naše sny. Splněné sny jsou ty zážitky, které nebývají námi spatřeny nebo dotčeny. Ale ty, které jsou procítěny srdcem. Zevnitř. Všichni dokážeme cítit sny. A cokoli cítíme, může být skutečné. Abychom to, co držíme v hlavě, drželi také v rukou nebo srdci, musíme za svým snem jít. Nikdo jiný to nemusí pochopit, protože nikdo jiný nežije v našem těle a nevidí život našima očima. Nikdo nenabyl naše zkušenosti, a tak nemá právo hodnotit, jak se rozhodujeme a jak se cítíme. Naše cesta je nejdůležitější, co v životě máme. Nedopusťme, aby nás někdo donutil uvěřit jiným cestám, na kterých se necítíme vůbec šťastni. Život je kratší, než si myslíme. A ať jsme v jakémkoli věku, není čas marnit čas. Protože nikdo opravdu nevíme, kolik času nám zbývá… © Petr Casanova http://www.firstclass.cz/

Komentáře nejsou povoleny.