Muka negativních lidí aneb 3 způsoby, jak nespadnout do černých děr

Když jsem, ještě jako utřinos, vezl svého dědečka do nemocnice, spěchal jsem a sakroval, kdykoli mi padla červená na semaforu.

Dědeček tehdy postřehl: „Vždycky si stěžuješ, když Ti padne červená. Ale nikdy se neraduješ, když máš zelenou.“

Tím mi ve 14 slovech vysvětlil rozdíl mezi pozitivním a negativním životem.

Všichni negouše potkáváme. Někdy si říkáme, že bychom je raději minuli. Myslíme si totiž, že nám ubližují. Zmateně se ptáme: Proč nás napadají? Proč nás pomlouvají? Proč nás zpochybňují? Proč nás odrazují? A proč vždycky nakonec tvrdí, jak jsme jim lhostejní, a přitom nám znovu a znovu nedávají pokoj?

Nevadí mi negativní lidé. Ale vadí mi, kdykoli pozitivní lidé ve svých křehcích začátcích ztrácejí energii, odvahu, chuť se posunout a zlepšit jen proto, že narazí na silně negativního člověka. Tímto článkem nechci v žádném případě vytvářet nevraživost vůči negativním lidem. Naopak chci, abychom se je pokusili pochopit, ba dokonce – promiňte, negativní lidé – využít je ve svůj prospěch.

Kdo to vlastně je

Negativní člověk je v zásadě nemocný člověk. Má vnitřní problém, který není schopen řešit. Oběma větám ovšem musíme správně porozumět.

Nemoc je odvozena od slov nemoc. Negativní člověk nemá moc vyřešit problém. Neznamená to, že by mu scházelo něco, co jiní mají. On má naprosto všechno, co potřebuje k vyřešení svého problému. Jako kterýkoli jiný člověk na sobě může pracovat. Ale jeho vnitřní negace mu to prostě NEDOVOLÍ.

A tím se dostáváme ke 3 prokletím negativního člověka, které musíme pochopit.

1. prokletí: Negativní člověk nemůže dělat pozitivní kroky

Na začátku každého výsledku je pocit. Z pocitu se rodí myšlenka, myšlenka vede k činu a čin vytváří výsledek.

Z negativního pocitu ovšem může vzejít jen negativní myšlenka. Z negativní myšlenky vyplyne negativní čin. A negativní čin vede k negativnímu výsledku. Z toho je patrné, že člověk s chronicky negativními pocity si nemá JAK pomoci.

Kdyby si chtěl pomoci, znamenalo by to, že usiluje o pozitivní krok. Ale toho není s negativním myšlením schopen. Musel by o pomoc požádat o druhé. Ale i to by byl pozitivní počin. A hlavně – negativní člověk nemá k pozitivní změně vůbec důvod. Leká se jí. Pro negativního člověka existuje totiž, jako pro kohokoli jiného, jen jedna pravda.

Pravda každého člověka je dána jeho životem a zkušenostmi. Pravda negativního člověka je: Jiní lidé se ke mně zachovali špatně, a mně se tedy nedaří. Jestliže se mi nedaří, mohou za to druzí. Protože tuto výchozí pravdu (negativní pocit) jeho negativní myšlení musí zpracovat jedině negativně, postupuje takto: Když já se nyní budu chovat ke svému okolí také špatně, jemu se přestane dařit. A mně bude dobře.

To je velmi důležité. Negativní člověk nevidí jinou cestu k osobnímu štěstí než přes neštěstí druhých. Je jako černá díra. Bývalá hvězda zhroucená do sebe. A v tom je jeho hlavní zkáza.

2. prokletí: Negativní člověk ničí především sám sebe

To, co negativního člověka deformovalo v dětství, na škole, v zaměstnání nebo v jakýchkoli jiných vztazích, začne aplikovat sám. Ostatní dusí, trápí, odrazuje, zesměšňuje, ponižuje, znehodnocuje. Věří, že když je vyvede z rovnováhy a tahu na branku, dezorientovaní spadnou do jeho černé díry. To je veškerá energie, kterou získává.

Prokletí negativního člověka je ovšem to, že sám není schopen zničit pozitivního člověka. Pozitiva jsou vždy silnější než negace. Světlo jedné svíčky vždy pokoří nejtemnější tmu. I loď dokáže plout znečištěnou vodou. Pokud se kal nedostane do motoru, lodi to prakticky nevadí. Stejné je to s pozitivním člověkem. Není možné porazit člověka, který se nevzdá.

Pro negativního člověka je takové zjištění samozřejmě peklo. Jeho vlastní pravda totiž přestává platit. Vede ho k ještě větší frustraci a negativitě. Stupňuje svou žlučovitost, nenávist a nepřejícnost. Protože jsme si ale řekli, že negativní činy musejí vést k negativním výsledkům, i negativní výsledky se neustále stupňují. Pokud totiž pozitivní člověk umí s cizí negativitou pozitivně pracovat, pak může negativní lidi VYUŽÍVAT k vlastnímu prospěchu. Jak? Říká se tomu vnější negativní motivace. Dovolíte osobní příklad?

Jsem narozený 30. srpna. V každé třídě na škole jsem byl tedy nejmladší a nejmenší. Od první třídy mě veškeré okolí litovalo: Peťánku, tohle nedokážeš, jsi moc malý, nemáš na to. Protože mi to říkali lidé, o kterých jsem si myslel, že jim mám důvěřovat (rodiče, učitelé), považoval jsem jejich slova za pravdu. Protože jsem „na nic neměl“, o nic jsem se ani nesnažil. Nevěřil jsem, že bych mohl být v něčem platný. Byl jsem negativní. Ovšem to změnil sport. Čutal jsem dobře do meruny a spolužák mě vzal na Slavii. Fotbalového trenéra Fabanku jsem okamžitě zaujal: Ty jsi totiž nejmladší a nejmenší. Tobě určitě nikdo nevěří a každý Tě podceňuje, viď? Stydlivě jsem přikývl a on se zaradoval: Tak to budeš náš HLAVNÍ ŽOLÍK!

Myslel jsem, že jsem se přeslechl. Chápete? Já, outsider, a trumf?

Postavil mě do útoku. Soupeři se ofrňovali: Pche, toho prcka si ani nebudeme hlídat, vždyť je menší než míč! A tak jsem před brankou stál úplně volný. Dostal jsem míč – a šup – dal gól. Soupeři dál ohrnovali ret: Náhoda, příště se mu to zamotá pod nohama…

Na své ego, neschopné připustit si chybu, dopláceli. Gól, gól, gól. Dokud mě podceňovat nepřestali.

Od té doby miluji, když mi někdo říká Hele, že tohle nedokážeš?, vím, že je to báječná příležitost, jak jeho nedůvěru a podceňování využít ve svůj prospěch.

Proč se negativní člověk nemůže vymotat ze svého kruhu a jak s ním naložit?

3. prokletí: Negativní člověk se může živit pouze negativní energií

Negativní člověk nemůže obdržet jinou odměnu za své negativní konání než další negativní energii. Každé jeho jednání totiž může vyústit pouze ve dva konce:

1) Negativní člověk se svým nátlakem neobstojí (například narazí na pozitivního člověka). Výsledkem je neúspěch, zklamání, tedy dávka negativní energie.

2) Negativní člověk se svým nátlakem obstojí (narazí na slabého člověka, který se zhroutí). Výsledkem je úspěch, přesvědčení, že negativní taktika má smysl, a tedy odhodlání negativně působit dál.

Představme si čarodějnici, která prská na okolí jed. Pokud prská, seč může, a jed dostatečně nepůsobí, napije se jedu ještě víc. Pokud naopak prská a jed dostatečně působí, napije se jedu znovu, protože funguje. Z kolečka pití jedu se ovšem nemůže vysvobodit. Ano, negativní činy nikdy nemohou vést k pozitivnímu výsledku.
To je důvod, proč jsou negativní lidé v bludném kruhu. Proč se nemohou ze svého negativního jednání vysmeknout. Proč škodí sobě, a přitom si nemohou pomoci.

Jak s negativními lidmi naložit

Existují 3 možnosti:

1) pomoci jim,
2) ignorovat je,

3) využít je.

Pojďme postupně:

1) POMOCI

Předně si uvědomme, že nikdo na světě není schopen změnit druhého člověka. Změnit se může každý pouze sám. Ale aby se mohl změnit, musí nejprve chtít. My jsme schopni „pouze“ druhé podporovat, stát při nich, pomáhat jim vstávat, když padnou, ale jít musejí sami. Ne proto, že bychom je snad nemohli nést. Ale tím, že bychom je nesli, bychom jim nepomohli. Právě tím, že člověk začne jít sám, rozchodí pozitivní energii. Uvědomí si totiž, že JE SCHOPEN dělat pozitivní kroky. A to „sám“.

S negacemi bojujeme všichni od dětství, protože se rodíme jako 100% neúspěšní jedinci, kteří umějí jen čurat a křičet. Od dětství zápolíme s myšlenkami: Nepřevrátíš se na bok! Neuděláš první krok! Neujedeš na kole první metr! Nedokážeš zvládnout první plavecké tempo! – Ti, kteří to zkoušejí sami, si nabíjejí ústa, ale pokud se nedají odradit, dříve nebo později to zvládnou. A uvědomí si, že žádnou podporu nepotřebují. Ti, kteří mají za zády podporu, to zvládnou obvykle rychleji. Když rodiče mají ruce pod naším tělem, zatímco se učíme plavat, nedotýkají se nás, nenadnášejí nás, ale my víme, že jsou tam někde pro každý případ. Tak se naučíme plavat. Tak dokážeme přeprat negaci.
2) IGNOROVAT
Ignorovat je samozřejmě nejsnazší. Vyplatí se to tehdy, když je druhý tak zlý, že veškerá naše pozitivní snaha vychází vniveč. Takový negativní člověk je jako velký odpadkový koš, ve kterém nemá smysl hrabat, protože by místnost zamořil ještě větším puchem.

Můj kamarád, podnikatel pod dlouhodobým silným tlakem, přišel z firmy domů a ten tlak uvolnil na první osobu. Jeho cholerický záchvat rozplakal jeho ženu, která ovšem byla natolik moudrá, že – než práskl dveřmi – mu do kapsy vložila nějaký lístek. S tím, ať si ho později přečte. Navztekaný muž chodil kolem domu, kopal do všeho, řval na všechny, a když se vyventiloval, zbyla kocovina. Sám se přistihl ve slepé uličce, odkud je jediná cesta: zpět. Vytáhl manželčin lístek a četl: Miluji Tě. Nepochybuj o tom, že i v této chvíli. Pojď normálně zpátky a svěř se mi pomalu se vším, co Tě trápí. Budu při Tobě vždycky stát, jsme tým. Markéta.

Když se jako zmoklý pes všoural do domu, žena už měla připravený jeho oblíbený film a láhev Jamesonu Gold, whiskey, kterou má rád. Byl – doma.

S cizími lidmi je to těžší. Přesto je dobré dát jim na srozuměnou, že jsme kdykoli k dispozici. Buď pomoci, pokud budou potřebovat, nebo být dál jejich terčem, pokud se do nás chtějí strefovat. Jen ať pokračují, NÁM TO NEUBLÍŽÍ.
3) VYUŽÍT

Upozorňuji, že já tohle dělám jen s takzvanými programově negativními lidmi, tedy s těmi, které ubližování uspokojuje. V jejich případě vím, že 1) jim nedokážu pomoci a 2) jim nepomůže ignorování. A tak je – ano, odsuďte mě – prachsprostě využívám pro svou motivaci. Pardon, co že nedokážu?

Petr Casanova
www.firstclass.cz

Komentáře nejsou povoleny.