Chystá se novela zákoníku práce. Jaké změny přinese?

Nový pohled na práci z domova, jiné počítání dovolené a také postih za stres v práci. To jsou některé z chystaných změn v zákoníku práce, které ve středu projednala vláda. Přinášíme přehled nejdůležitějších novinek, které by mohly začít platit od dubna příštího roku.

Na stres v práci si stěžuje stále více lidí. Přestože zákoník práce v této oblasti již dnes obsahuje právní nástroje ochrany zaměstnanců, poznatky z praxe hovoří jasně: nejsou dostačující.

Ministerský návrh tedy počítá s nařízením, že zaměstnavatelé musí eliminovat riziko vzniku stresu, obtěžování a násilí na pracovišti. Nové ustanovení má ale zafungovat hlavně preventivně. Podle odborníků bude totiž obtížné dokázat provinění firmy. Zda tedy postačí lékařský posudek, který uvede, že došlo k psychické újmě na základě výkonu práce, ukáže až praxe.

Ministerstvo chce také lépe skloubit pracovní a rodinný život Čechů. A tak přichází s úpravou práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Práce z domova dostane pevnější pravidla. Například sám zaměstnanec by si mohl rozvrhovat svou pracovní dobu, nebude ale zase moci uplatit práci přesčas či některé osobní překážky v práci.

Myslí se i na případnou izolaci pracovníků pracujících z domova. Aby k ní nedocházelo, budou muset firmy dbát na to, aby zaměstnanci také někdy domov opustili a setkali se s kolegy z kanceláří. Upřesní se také podmínky bezpečnosti zdraví při práci z domova a povinnost zaměstnavatele poskytnou zaměstnanci dostatečné pracovní vybavení a pokrýt technické a energetické náklady. Firma tedy zřejmě bude muset proplácet část spotřeby energií například formou paušálu. Zaměstnanec bude mít zase povinnost chránit firemní data.

Navrhuje se zásadní změna u čerpání dovolených. Ta by se už neměla počítat za odpracované dny, ale z týdenní pracovní doby. V budoucnu bychom se tedy měli řídit odpracovanými hodinami, nikoliv směnami. Tím dojde ke zjednodušení dosud zbytečně složitého výpočtu nároku na dovolenou.

Zaměstnavatelé i zaměstnanci chtějí mít také možnost, za stanovených podmínek, převést legitimně část nevyčerpané dovolené v příslušném kalendářním roce do roku následujícího. A to nejen v případech, v nichž to dosud připouští zákoník práce, ale i tehdy, kdy je to v zájmu a na podnět samotného zaměstnance.

Požadavek vzešel od Svazu průmyslu a dopravy ČR. Novela zavádí nový pojem takzvaných vrcholových řídících zaměstnanců. Jde především o pracovníky přímo podléhající zaměstnavateli. Určující bude zřejmě i výše jejich mzdy.

Manažeři si tedy nově budou moci sami určovat režim pracovní doby výměnou za to, že si nebudou nárokovat například příplatky za práci přesčas a o svátcích a další věci. Práce vrcholových řídících manažerů vykazuje četná specifika a současná úprava je zbytečně striktní. Potřebuje flexibilnější právní úpravu. U ostatních členských státu Evropské unie taková výjimka již běžně existuje.

Současná právní úprava říká, že převedení zaměstnance na jinou práci lze provést i bez jeho souhlasu. Převedení zaměstnance na jinou práci tak není závislé na jeho vůli a vyplývá ze vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Od dubna příštího roku by s převedením na jinou práci musel souhlasit i zaměstnanec.

Jedinou výjimkou v tomto směru by mohla být situace, kdy je výkon jiné práce v obecném zájmu. To platí především u mimořádné nebo živelní události nebo jiné hrozící nehody.

U dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce by se měla upravit celá řada věcí. Tito zaměstnanci zatím totiž nepobírali velkou ochranu v zákoně.

Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o pracovní činnosti budou mít nově právo na dovolenou přímo ze zákona, nikoliv tedy pouze na základě „dobrovolné“ domluvy se zaměstnavatelem jako doposud. U dohody o provedení práce zatím zákonodárci se zavedením dovolené nepočítají. Jde totiž o specifickou povahu pracovněprávního vztahu, ve kterém jde o omezený rozsah prací, a to maximálně 300 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.

Změny se dotknout také odměn za práci na dohody. Dosud se na dohody vztahovala pouze hodinová minimální mzda, kterou si dotyčný pracovník dohodl individuálně s nadřízeným. Nyní bude platit pro určení minimální odměny zaručená mzda, která se zatím vztahovala pouze na zaměstnance v pracovním poměru.Zaměstnavatelé budou muset nově u dohod dodržovat a evidovat přestávky v práci (nejdéle po 6 hodinách práce, u mladistvých po 4,5 hodinách práce), bezpečnostní přestávky, dobu výkonu práce (včetně noční práce), maximální délku směny, dobu odpočinku mezi jednotlivými směnami a dobu odpočinku v týdnu. U nočních zaměstnanců na dohody musí zajistit prohlídku u poskytovatele lékařské péče.

Návrh tedy stanovuje, že zaměstnanec pracující na dohodu musí obdržet za výkon práce odměnu, která nebude nižší než zaručená mzda. Pokud na ni nedosáhne, bude zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Novela zákoníku práce počítá i s řadou dalších změn. U konta pracovní doby, který zaměstnavatelům umožňuje flexibilněji rozvrhovat a přidělovat práci, se bude řešit uplatnění stálé mzdy a její případné krácení.

Zpřísní se také povinnost nahlašovat správnou adresu bydliště. Doručování písemností bývá občas komplikované, někteří zaměstnanci odmítají poštu z různých důvodů od zaměstnavatele převzít a poštovní doručovatel je komplikovaně „nahání“ od domu k domu. Povinnost bude platit i obráceně. Firmy, které například ukončily činnost, budou muset jasně uvést doručovací adresu, například pro potřeby bývalých zaměstnanců.

Novela se zabývá i vyloučením rozhodčí doložky u pracovněprávních sporů a zakazuje uplatnění směnky u pohledávek a dluhů vzniklých z pracovněprávních vztahů. V úpravě hromadného propouštění se nově zavádí povinnost zaměstnavatele za určitých podmínek zpracovat sociální plán.

Všechny navrhované změny by měly platit od 1. dubna 2017, pouze změny u dovolených od ledna 2018.

Autor: 

Zdroj: http://finance.idnes.cz/novela-zakoniku-prace-jednani-vlady-db3-/podnikani.aspx?c=A160822_112012_podnikani_kho

Komentáře nejsou povoleny.