40 myšlenek dalajlamy, které mě nejvíce ovlivnily – Petr Casanova

Je to 65 let, co čínské vojsko obsadilo Tibet. Od té doby všechny vzpoury Tibeťanů byly potlačeny. Jen za poslední 3 roky se 140 z nich upálilo, a to včetně žen. Přes to všechno dalajlama, exilový duchovní vůdce, není schopen negativního přemýšlení. Snaží se pochopit svět a státníky, pro které čínský kapitál je více než lidská svoboda – naše politiky nevyjímaje. Svým vlastním příkladem dokazuje, že světlo jedné svíčky je silnější než veškerá tma. Ačkoli přišel o domov, svůj vnitřní svět neztratil, ba naopak ho zesílil. A učí NEnegativně – bez ohledu na těžkosti – přemýšlet i druhé.

Tři z jeho myšlenek jsou pro mě vůbec nejdůležitější:

1. Muž, který věřil, že se nikomu nevyrovná

Dalajlama roky soucítil s jedním černošským učitelem v jižní Africe, který naříkal na rasovou diskriminaci. Když ovšem znevýhodňování černochů padlo, dalajlama mu radostně blahopřál: „Teď když mají černoši v jižní Africe stejná práce jako běloši, nabízejí se Vám jistě nové možnosti!“

Těžko, odpověděl učitel a vyrazil dalajlamovi dech. „Řekl, že si myslí, že africký mozek nedosahuje takové úrovně jako bělošský. Řekl doslova: Bělochům se nikdy nevyrovnám. Byl jsem z těch jeho slov v šoku. A také jsem mu to hned řekl: „Všichni jsme si rovni. Všichni máme stejný potenciál. Všichni jsme lidské bytosti. Jen kvůli diskriminaci v minulosti se Vám nedostalo rovné příležitosti. Ale ve skutečnosti jste měl vždycky stejný potenciál jako běloši.“

Ten muž se rozplakal. Došlo mu, že problém je pouze v něm. A pak na sobě začal pracovat. Pocítil jsem velkou úlevu. Víte, sebedůvěra je nesmírně důležitá. Když zůstaneme pesimističtí, přesvědčeni o nemožnosti vlastního úspěchu, tak nebudeme mít šanci.“

Dalajlamovo učení pomáhá oběma směry. Aby lidé netruchlili na kolenou, ale také aby nelétali v oblacích. „Naše mysl je ohebná. Umožňuje nám měnit své myšlenkové postupy. Například když někoho potkám a napadne mě, že jsem lepší než on, ihned se v tom druhém snažím najít něco pozitivního. Třeba že má pěkné vlasy, zatímco já jsem plešatý. Vidět na druhých, v čem jsou lepší než my, je užitečný návyk k potlačování vlastní pýchy a arogance,“ říká dalajlama, který ale tuto metodiku používá i pro opačný případ. „Kdykoli se cítíte bezradní, smutní a máte pocit, že nejsteschopni něco zvládnout, vzpomeňte si na to, že všichni máme stejný potenciál, stejnou příležitost, ale současně něco, čím jsme odlišní a jedineční – pro co si sebe můžeme vážit.“

2. Člověk jako rostlina

Dalajlama vede lidi k pochopení, že žádná změna se nestane sama. Nádherná je jeho rostlinná teorie: „Ve fyzickém světě vznikají věci kombinací příčin a důsledků. Výhonek nějaké rostliny může vyklíčit jedině díky semínku, vodě, slunečnímu záření a zemině bohaté na výživné látky. Bez těchto elementů by výhonek nikdy nevyklíčil a neprorazil si cestu půdou. Podobné je to s člověkem a jeho úspěchem. Potřebuje správnou kombinaci elementů, aby podpořil svou duševní sílu.“

3. Opačné póly

Když jsem jako mladý přemýšlel, co mám jako první dělat, abych byl úspěšnější, hodila se mi dalajlamova teorie opačných pólů: „Ve světě neexistuje vakuum. Jestliže dobré energie je méně, zlé je více, a naopak. Stejné je to s vlastnostmi. Potřebujeme tedy pouze správně identifikovat opačné póly, abychom viděli, co dělat méně a co naopak více. Například opačným pólem k pokoře je pýcha a marnivost. Opačným pólem k velkorysosti je lakomost. A opačným pólem ke snaživosti je lenivost. Jakmile všechny protipóly identifikujeme, musíme se snažit oslabit ty negativní a podpořit ty pozitivní. Pak se začneme posouvat.“

Začal jsem tedy na sobě pracovat. A dělat chyby.

Poslouchal jsem výsměch ostatních, jak se mi nevede a že se mi určitě nikdy lépe nepovede.

Měl jsem milion příležitostí to zabalit, ale vždycky, když mi bylo nejhůř, mi pomohly dalajlamovy věty. Ty, které nejvíce, nyní odcituji. Třeba mezi nimi najdete i tu, která právě nyní posune i Vás…

4.–9. O neúspěších

„Čas je nezastavitelný. I když uděláme chybu, nemůžeme přetočit hodiny zpátky a zkusit to znovu. Ale to ani není potřeba. Úplně stačí poradit si v přítomnosti lépe.“

„Na každou tragédii, která se nám přihodí, můžeme reagovat dvěma způsoby. Buď ztratíme veškerou naději a upadneme do sebezničujících návyků. Anebo ji začneme vnímat jako výzvu a nalezneme svou vnitřní sílu.“

„Ano, každá tragédie, která se nám přihodí, může být zdrojem naší síly. Bez ohledu na druh zkušenosti a bolestivost, která ji provází, nikdy nesmíme ztratit naději. Protože teprve když ztratíme naději, to je skutečná katastrofa.“
„Nikdy nezůstávejme lhostejní k výzvám, kterým čelíme. Je jedno, jestli se nám zrovna daří nebo nedaří. Za všech okolností musíme vytrvat a nikdy se nevzdat.“

„Jen velmi vzácně, ba téměř nikdy, je nepříjemná událost, kterou posuzujeme, negativní úplně ze všech úhlů pohledu.“

„Naučme se vytvářet příjemné pocity. Tento návyk automaticky zklidňuje mysl. Pomáhá odstraňovat všechny strachy a nejistoty a nahrazovat je schopností vyrovnávat se s jakýmkoli překážkami. To je základní zdroj úspěchu v životě.“

10.–15. O negativním přístupu druhých

„Jednu důležitou věc musíme mít pořád na paměti a nechat se jí vést životem. Bez ohledu na to, co o nás lidé říkají, jsme takoví, jací jsme. Ne druhých, ale sebe se ptejme, jak chceme prožít svůj život. Pouze my si můžeme pečlivě zvážit: Co mi vlastně brání žít tak, jak ve skutečnosti chci?“

„Nebuďme zklamáni z toho, že nás lidé zrazují. Staří přátelé odcházejí, noví přátelé se objevují. Je to jako s dny. Staré dny odcházejí, nové se objevují. Důležité je, aby pro nás měli smysl. Naši přátelé i naše dny.“

„Pochopme, že lidé využívají různé cesty ke svému naplnění a štěstí. Jen proto, že nejsme na jejich cestě, neznamená to, že jsme se ztratili.“

„Rozlišujme druhé lidi. Něco jiného je ten, kdo vhodně ukazuje na naše chyby a nedostatky. Ten si zaslouží náš respekt a poděkování, protože nám pomáhá odhalovat poklad ukrytý v našich schopnostech. Ale něco jiného je ten, který se snaží být naším nepřítelem. Nebuďme zklamaní z toho, že ho nemůžeme změnit. Ani lžíce nemůže ochutnat jídlo, které nese. Stejně tak hloupý člověk nemůže pochopit nás, i když mu naše pohledy podáváme chutně a se šalvějí.“

„Když má někdo pistoli a snaží se nás zabít, je rozumnější nevytrhávat mu ji a bránit se co nejrychleji vlastní zbraní.“

„Já své nepřátele porážím tím, že je vnímám jako přátele. Kdykoli chceme zvýšit svou odolnost vůči nepřátelům, pak je vnímejme jako nejlepší učitele, protože jejich přítomnost nám poskytuje báječnou příležitost k rozvíjení tolerance, trpělivosti a porozumění.“

16–23. O sebekontrole

„Negativní reakcí můžeme vyřešit jeden problém. Ale současně zasejeme semínka pro několik dalších.“

„Vztek nebo nenávist jsou jako háček na rybářské udici. Než nahodíme, je důležité se ujistit, že jsme se nechytili.“ „Skutečným vítězem je ten, kdo dokáže porážet svůj hněv a zlobu.“

„Mlčení je často ta nejlepší odpověď.“

„Vyhrát nad sebou poprvé znamená uvědomit si, že mohu vyhrát tisíce dalších bitev.“

„Ukázněná mysl vede k uklidnění a spokojenosti. Neukázněná mysl vede k utrpení a bolesti.“

„Nikdy nebudeme spokojeni s vnějším světem, dokud nezačneme spokojeností v sobě.“

„Žijme tak, aby ničí činy nemohly ovlivnit to, jak přemýšlíme, konáme a jaké máme hodnoty. Buďme zkrátka uvnitř svobodní.“

24.–31. O práci na sobě

„Všichni lidé mají stejný potenciál. Pocit „Nemám žádnou hodnotu“ je chybný. Absolutně chybný. Klameme sami sebe. Všichni máme sílu ve svém myšlení, tak přemýšlejme znovu: Co nám vlastně chybí? Jestliže máme pevnou vůli, můžeme změnit cokoli. Jsme svým vlastním pánem.“

„Základním cílem člověka není být lepší než jiný člověk, nýbrž být lepší než vlastní včerejší Já.“

„Jakmile nás napadne, že jsme příliš malí a ty velké nemůžeme přemoci, zkusme spát v místnosti s komárem.“

„Čím více jsme motivováni vášní a odhodláním, tím méně jsme demotivováni strachem a vnitřní slabostí.“

„Kdykoli zjistíme, že jsme udělali chybu, podnikněme okamžité kroky k její nápravě.“

„Štěstí není něco, co už někde existuje a jednou to přijde za námi. Štěstí vychází z našich činů.“

„Zvolme si být optimistou. Ten se cítí lépe. A pocity rozhodují o tom, k jakým činům se rozhodneme.“

„Jakýkoli svůj úspěch neposuzujme velikostí toho, čeho jsme dosáhli, ale velikostí toho, čeho jsme se museli vzdát, abychom to dokázali.“

32.–35. O chování vůči druhým

„Těm, na kterých nám záleží, dejme křídla, aby létali, kořeny, aby se vraceli, a důvody, aby zůstávali.“

„Když si vybíráme nové auto, nejdříve si něco přečteme o výhodách či nevýhodách toho či onoho modelu a zjistíme jeho vlastnosti. Tím, že následně o těchto vlastnostech přemýšlíme, dokážeme dotyčný model lépe ocenit a zároveň roste naše sympatie a touha mít ho. Podobným způsobem kultivujeme svou trpělivost a toleranci k druhým lidem. Přemýšlením o druhých vzrůstá naše úcta.“

„Pokud chceme, aby lidé v našem okolí byli šťastni, učme se empatii. A pokud chceme být sami šťastni, učme se empatii.“

„Přemýšlejme o tom, jak se chováme, protože se stáváme svou vlastní obětí. Když se chováme špatně, všechno se nám ve zlém vrací. Například naše smilství a cizoložství povede k tomu, že tak jako jsme nedůvěryhodní ve svých očích, přestanou být i lidé pro nás důvěryhodní, protože je budeme soudit podle sebe. Negativním chováním tedy nehandicapujeme ani tak druhé, jako sami sebe.“

36.–39. O základních myšlenkách

„Místo přemýšlení, PROČ se něco děje zrovna nám, uvažujme tak, proč se to děje zrovna NÁM. Ať se stalo cokoli, proč se s tím neumíme vyrovnat, zatímco jiní to dokázali.“

„Kdo nepěstuje svůj vnitřní svět, nemůže pochopit, jak obrovský vliv na člověka mají jeho vnitřní hodnoty. Vnitřní klid a vyrovnaná mysl jsou zdrojem štěstí a dobrého zdraví. Naše tělo v každé chvíli ví, co mu pomáhá a co ho ničí. Dává nám to najevo svými pocity.“

„Vnitřní klid je základní klíč. Když udržujeme vnitřní klid, vnější problémy na nás nemají takový vliv. Zatímco když žádný vnitřní klid nepěstujeme, pak bez ohledu na to, jak komfortní máme život, se můžeme nepřetržitě bát, zneklidňovat a trápit sebemenšími problémy.“

„Štěstí pokaždé nepřichází s vytrvalostí – s tím, o co se snažíme a čeho nakonec dosáhneme. Štěstí naopak často přichází s tím, co vůbec neočekáváme, a přesto se s tím pokorně smíříme.“

40. A ta nejlepší na konec…

„Co mě na světě nejvíce překvapuje, je člověk. Protože obětuje své zdraví, aby vydělal peníze. Pak obětuje své peníze, aby obnovil své zdraví. Tolik se bojí o svou budoucnost, že si neužívá přítomnost. Ve výsledku nežije život v přítomnosti ani v budoucnosti. Žije, jako kdyby nikdy neměl zemřít, a nakonec umírá, aniž by ve skutečnosti vůbec žil.“

Petr Casanova
www.firstclass.cz

Komentáře nejsou povoleny.